Jim Humble o MMS

MMS a děti, nálev, choroby, rakoviny

21. března 2010 v 15:07 | Jim Humble |  Co je MMS

Postupy při chorobách ohrožujících život

Držte se přesně následujícího postupu:

1. Namíchejte si dávku aktivací 10 kapek MMS 50 kapkami citrónové šťávy nebo 10% kyseliny citrónové. Několik sekund protřásejte sklenici a vyčkejte 3 minuty.
2. Přidejte jednu čajovou lžičku DMSO a promíchejte pohybováním sklenicí, ale ne déle, než asi 15 sekund.
3. Roztok okamžitě rozetřete po stehnech pažích nebo po břiše. Při ošetření jiné osoby můžete použít igelitovou rukavici nebo při aplikaci na vlastní tělo holé ruce. Jestliže pocítíte pálení, můžete příště přidat asi 1 čajovou lžičku vody nebo pleť po aplikaci ošetřit směsí olivového oleje a šťávy z aloe vera. K aplikaci použijte pokaždé jinou oblast těla.
4. Takto postupujte každou druhou hodinu prvního dne a druhý a třetí den každou hodinu. Pak 4 dny vynechejte a příští týden začněte stejně. Přitom ovšem nikdy nepřestávejte brát pravidelné, snášené orální dávky MMS.

Střevní nálev s MMS

Postup:

• Nejprve musíte střevo vyčistit aplikací čisté teplé vody (přibližně 1000 ml). Můžete do ní přidat polévkovou lžíci soli či 1 dl šťávy aloe vera nebo jiné doplňky doporučované odborníky na výživu, ale nepoužívejte kávu. Postup opakujte dva nebo i třikrát. Použijte uvedenou dávku vody a snažte se ji udržet co nejdéle, masírujte si břicho, a pak to pusťte ven.
• Nejlepší je použít katetr, ale není to nezbytné. Katetr je velmi ohebná, až 45 cm dlouhá hadička s oblým zakončením. Velmi opatrně se zavede do tlustého střeva tak, aby pak kapalina vytékala asi 30 cm hluboko uvnitř.
• V každém případě proveďte toto pročištění dvakrát nebo třikrát po sobě, pak přidejte MMS do něco málo přes 1 dl vody. Použijte stejnou dávku připravenou stejným způsobem, jako při přípravě nápoje. I zde pokaždé přidávejte jen 1 nebo 2 kapky aktivovaného MMS. Provádějte až 2 klystýry denně a pokoušejte se udržovat MMS na místě tak dlouho, aby se tekutina mohla úplně vstřebat stěnami tlustého střeva. Při dávkování postupujte stejně, jako když MMS pijete. Bude to mnohem efektivnější. V případě, že se dostaví průjem nebo nevolnost, snižte dávku. Hodně štěstí.

Použití MMS u dětí

Metody pro prevenci a úpravu rakovinových stavů

Rakovinový test

MMS a mechanismus účinku

21. března 2010 v 14:58 | Jim V. Humble |  Co je MMS

 

MMS

Jim V. Humble vysvětluje MMS takto:

 

MMS je zkratka pro Miracle Mineral Solution (Zázračný Minerální Roztok)

Jedná se o přesnou koncentraci Chloritanu Sodného (MMS), který je před použitím aktivován přesným množstvím 10% roztokem kyseliny citronové (Aktivátor)

Tento preparát byl během let výzkumu zdokonalen až do dnešní podoby. Představuje zatím nejsilnější a nejúčinnější zbraň proti všem známým nemocem, dostupnou široké veřejnosti. Během dvou let, kdy je MMS distribuováno z několika míst po celém světě, užilo či užívá tento zázračný minerální doplňěk stovky tisíc lidí se skvělými výsledky. Zařaďte se mezi ně. Poznáte sami, že ve své knize píši mnoho pravdivých a důležitých informací a že MMS je jedním z nejůžasnějším objevů, které kdy byly lidem představeny. Až zjistíte, že MMS je opravdu účinný, řekněte o tomto preparátu všem blízkým lidem a svým známým. Pomůžete tím rozšířit povědomí lidí o MMS.

 

 

 

 

 

Mechanismus Biocidního účinku Chlordioxidu - MMS

Pan Humble popisuje účinky Chlordioxidu, který vzniká smísením MMS a 10% roztoku kyseliny citronové takto:

"MMS smíchaný s odpovídajícím množstvím 10% roztoku kyseliny citronové vytváří plyn, který se jmenuje Chlordioxid. Chlordioxid je látka s velmi silnými oxidačními účinky, tzv. akceptor elektronů.

Tedy - každá molekula Chlordioxidu se neustále snaží získat elektrony a doplnit tak svoji elektronovou strukturu.

Při styku bakteriálních buněk s chlordioxidem dochází k odtržení elektronu z bakteriální stěny čímž dojde k vytvoření praskliny a tím k narušení vnitřní rovnováhy buňky. Tímto porušením chlordioxid vnikne dovnitř mikroorganismu a naruší jeho metabolické funkce, na rozdíl od ostatních oxidačních činidel, které narušují jen povrch buňky. Reaguje s aminokyselinami, pozměňuje strukturu proteinů a tím i funkci enzymů, které řídí metabolické pochody v buňce.

Následně dochází k rychlému rozpadu patogenů. V lidském těle aktivovaný chlordioxid, namíchaný v přesném, Jimem Humblem doporučovaném poměru, reaguje pouze s patogenními mikroorganismy, které mají výrazně kyselejší povahu. Ničí spolehlivě bakterie, viry, plísně, rozpouští toxické látky v těle atd. Čtěte pozorně mou knihu, mechanismus účinnosti MMS je v této knize dopodrobana popsán.

Po vypití aktivovaného roztoku MMS dochází k tomu, že Chlordioxid je přes žaludeční a střevní stěny přijímán červenými krvinkami jako kyslík a je tedy roznášen do celého těla. Jakmile dojde ke kontaktu s nakaženou buňkou (nitrobuněčné infekce) či s volně "plujícími" bakteriemi či viry v krevním řečišti, dochází k jejich téměř okamžitému zničení odtržením několika elektronů z povrchu viru či buněčné membrány patogenu. Chlordioxid se vytváří dle nejnovějších poznatků zhruba 2 - 4 hodiny po vypití aktivovaného MMS."

-----------------------------------------------------------------------------------------

Odborné vysvětlení účinků MMS

 

Mechanismus okysličování oxidy chlóru - celkový přehled

MUDr. Thomas Lee Hesselink

OBJEV

Moderní zlatokop a geolog Jim Humble musel častokrát putovat oblastmi zamořenými malárií. Spolu se spolupracovníky se s ní příležitostně dostával do těsného kontaktu v místech, kde bylo jakékoli moderní lékařské ošetření absolutně nedostupné. Za těchto extrémních okolností při jedné příležitosti zjistil, že zředěný orálně podaný roztok prostředku běžně prodávaného k desinfekci pitné vody je vysoce účinný při léčbě malárie. Pan Humble nemá formální lékařské vzdělání, ale použil k následným experimentům s různým dávkováním a technikami podávání tohoto přípravku vlastní zdravý rozum. Z konkrétní potřeby tak vyplynul objev snadno použitelné léčby malárie, jenž byla shledána v téměř všech případech rapidně účinnou. [1]

Odkazy

1. A Possible Solution to the Malaria Problem? Humble J.; Libertarian Times, 9. květen 2005

MATERIÁLY A POSTUPY

Postup užívaný panem Humble vypadá následovně:

Je připraven 28% zásobní roztok 80% (technického) chloritanu sodného (NaClO₂). Zbývajících 20% tvoří směs obvyklých látek nezbytných při výrobě a stabilizaci práškového nebo vločkového chloritanu sodného. Jde převážně o chlorid sodný (NaCl) - 19%. Zbytek tvoří hydroxid sodný (NaOH) <1% a chlorečnan sodný (NaClO₃) <1%. Skutečný obsah chloritanu sodného v roztoku je proto 22,4%.

Obvykle podávaná léčebná dávka se pohybuje od 6 do 15 kapek, při použití kapátka s velkým kalibrem (25 kapek na ccm). V jednotkách miligramů chloritanu sodného to znamená 9 mg na kapku, neboli 54 až 135 mg pro jedno ošetření. Účinnost roztoku se podstatně zvýší tím, že kapky jsou před podáním předem smíseny s 2,5 až 5 ccm stolního octa či citrónové šťávy a ponechány jejich působení po 3 minuty. Takto okyselený roztok je pak dále zředěn přidáním vody nebo jablečného moštu a podán k vypití. Může být užit na prázdný žaludek, pro zvýšení účinnosti, ale nezřídka to zapříčiní nevolnost. Nevolnost je méně pravděpodobná, užije-li se přípravek například hodinu po jídle. Ocet (5% kyselina octová) nebo citrónová šťáva (6 - 9% kyselina citrónová) neutralizuje hydroxid sodný a současně konvertuje malou část chlorečnanu sodného na chloritan (ClO₂-) při konjugaci na kyselinu chloritou (HClO₂). Za těchto podmínek část kyseliny chlorité okysličí další aniony chloritanu a postupně tak vytváří chlordioxid (ClO₂). Přítomnost chlordioxidu se projeví žlutým zbarvením roztoku a je cítit chlór.

PROSPĚŠNÉ ÚČINKY

O tomto pozoruhodném objevu Jima Humble jsem se poprvé dozvěděl na sklonku roku 2006. Skutečnost, že chloritan sodný, resp. chlordioxid, může zabíjet parazity in vivo mi připadala hned odpočátku naprosto racionální. Je známo, že na okysličovadla je citlivá celá řada choroboplodných organizmů. Různých sloučenin patřících mezi kysličníky chlóru, jako například chlornan sodný a chlordioxid, už takřka od nepaměti všeobecně využíváme jako dezinfekčních prostředků. Nová a vzrušující je skutečnost, že postup pana Humble:

1) má snadné použití,

2) rapidní účinek,

3) je úspěšný a spolehlivý,

4) očividně postrádá toxicitu a

5) je dostupný a levný.

Pokud se tento postup i nadále jako účinný, a zdá se, že tomu nestojí nic v cestě, mohl by zbavit svět jedné z nejpustošivějších ze všech známých pohrom. [1, 2]

Nesmírně soucítím s každým člověkem trpícím tímto vysilujícím horečnatým onemocněním. Nemohu si nepřipomenout jak hrozně se cítím už když chytím jen chřipku. Oč horší musí být utrpení, které se každé 2 - 3 dny stále znovu vrací, jak tomu je u malárie. Trpí jí celoročně milióny a každým rokem na ni umře 1 až 3 milióny lidí, převážně děti.

Takto motivován jsem se pustil do pátrání, abych se o chemii kysličníků chlóru dozvěděl všechno, co je možné. Chtěl jsem porozumět možnému mechanizmu jejich toxicity vůči původcům malárie (plasmodiím). [3] Prověřil jsem takřka veškerou dostupnou literaturu abych objasnil otázku neškodnosti či rizik jejich použití u lidí.

Odkazy

1. Current status of malaria control. Tripathi RP, Mishra RC, Dwivedi N, Tewari N, Verma SS Curr Med Chem. 2005;12(22):2643-59

2. Current status and progresses made in malaria chemotherapy. Linares GE, Rodriguez JB Curr Med Chem. 2007; 14(3):289-314

3. An overview of chemotherapeutic targets for antimalarial drug discovery. Olliaro PL, Yuthavong Y Pharmacol Ther. 1999 Feb; 81(2):91-110

OXIDANTY JAKO FYZIOLOGICKÉ ČINITELE

Příkladem jsou: peroxid vodíku, peroxid zinku, různé chinony a glyoxaly, ozón, ultrafialové záření, hyperbarický kyslík, peroxid benzoylu, artemisinin, metylénová modř, allicin, jód a manganistan draselný. Učil jsem na četných seminářích o jejich použití a objasňoval mechanismus jejich působení na biochemické úrovni. Oxidanty jsou atomy nebo molekuly, které "nasávají" elektrony. Atomům nebo molekulám, které elektrony oxidantům propůjčují říkáme reduktanty.

Vystavení živých červených krvinek malé dávce okysličovadla u nich způsobí změnu aktivity oxyhemoglobinu (Hb-O₂) takže do tělesných tkání uvolňují více kyslíku (O₂). [1]

Hyperbarické okysličení(v kyslíkové atmosféře pod tlakem): 1) účinná detoxikace v případě otravy kysličníkem uhelnatým; 2) účinkuje jako efektivní podpora přirozeného hojení popálenin, zranění rozdrcením, a ischemických mrtvicích; a 3) účinně pomáhá při léčbě většiny bakteriálních infekcí.

Bylo zjištěno, že mnohá okysličovadla při občasném vnitřním použití v malých dávkách působí jako mocné stimulátory imunity. Podobný účinek má vystavení živé krve ultrafialovému záření. Tyto léčebné postupy spouštějí, a využívají, přirozený fyziologický mechanismus, který přiměje periferní bílé krvinky k rychlému uvolnění cytokinů. Tyto cytokiny slouží jako varovný signál vyzývající k zmnožení buněčného útoku proti patogenům a současně potlačují alergické reakce.

Aktivované buňky imunitního systému přirozenou cestou produkují mocná okysličovadla jako součást zánětlivého procesu v místech infekce nebo rakoviny, aby tělo zbavily nákazy. Jedním z takových přirozených obranných okysličovadel je peroxid vodíku (H₂O₂). Dalším je peroxynitrát (-OONO), spřažený produkt superoxidu (*OO-) a radikály oxidu dusnatého (*NO). Pak je zde ještě kyselina chlorná (HOCl), odvozená z chlornanu sodného (NaClO).

Odkaz

Decreased level of 2,3-diphosphoglycerate and alteration of structural integrity in erythrocytes infected with Plasmodium falciparum invitro. Dubey ML, Hegde R, Ganguly NK, Mahajan RC Mol Cell Biochem. 2003 Apr; 246(1-2):137-41

OKYSLIČOVADLA JAKO DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY

Různá mocná okysličovadla jsou ve velkém rozsahu využívána jako dezinfekční prostředky. [4, 11, 12, 13, 28] Ukázalo se, že žádné bakterie se nemohou vyvíjet v prostředí v němž množství oxidantů (stahujících elektrony) převyšuje počet reduktantů (dárců elektronů). [29] Oxidanty tedy množení bakterií přinejmenším brání, ale většinou jsou baktericidní - bakterie zabíjejí. [27]

Některá oxidační činidla, jako třeba jód, rozličné peroxidy nebo permanganáty, jsou používána k lokálním ošetřením pokožky nebo k ochraně před infekcemi působenými bakteriemi či houbami. Podobně se používá i chlordioxid. [15]

Hypochloridy (ClO-) jsou obvykle využívány jako bělicí činidla, k desinfekci plaveckých bazénů a jako dezinfekční prostředky obecně. Chlordioxid (ClO₂) stejně jako ozon (O₃) jsou efektivní dezinfekční prostředky používané ve vodárnách. [9,14] Roztoky chloritanu sodného (NaClO₂) se už dlouho používají v ústních vodách k rychlému odstranění ústních pachů a bakterií. Okyselený chloritan sodný je postřik schválený k desinfekci masa v masném průmyslu FDA. [1, 2, 8, 10, 26] Zemědělci ho používají k omývání kravských vemen k předcházení mastitidě, [5, 6, 7] a očistě vajíček od choroboplodných bakterií.

Chlordioxid zabíjí četné viry. [16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25] Okyselený chloritan sodný je vhodný k desinfekci zeleniny. [3] Byly provedeny i výzkumy ohledně vnitřního použití zředěných roztoků chloritanu sodného při léčení plísňových infekcí, chronické únavy a rakoviny. Publikováno o tom ale nebylo takřka nic.

Odkazy

1. Effects of Carcass Washing Systems on Campylobacter Contamination in Large Broiler Processing Plants; M P Bashor, Master´s Thesis, North Carolina State University, Dec 2002

2. Research Project Outline #4111; C N Cutter, Penn State Univ, Nov 2005

3. Review - Application of Acidified Sodium Chlorite to Improve the Food Hygiene of Lightly Fermented Vegetables; Y Inatsu, L Bari, S Kawamoto JARC 41(1 , pp 17-23, 2007

4. Antiseptics and Disinfectants: Activity, Action and Resistance; G McDonnell & A D Russell Clinical Microbiology Reviews, pp 147-179, Jan 1999

5. Efficacy of Two Barrier Teat Dips Containing Chlorous Acid Germicides Against Experimental Challenge; R L Boddie, S C Nickerson, G K Kemp Journal of Dairy Science, 77 (10):3192-3197, 1994

6. Evaluation of a Chlorous Experimental and Natural Acid Chlorine Dioxide Teat Dip Under Experimental and Natural Exposure Conditions; P A Drechsler, E E Wildman, J W Pankey Journal of Dairy Science, 73 (8):2121, 1990

7. Preventing Bovine Mastitis by a Postmilking Teat Disinfectant Containing Acidified Sodium Chlorite; J E Hillerton, J Cooper, J Morelli Journal of Dairy Science, 90:1201-1208, 2007

8. Validation of the use of organic acids and acidified sodium chlorite to reduce Escherichia coli O157 and Salmonella typhimurium in beef trim and ground beef in a simulated processing environment; Harris K, Miller MF, Loneragan GH, Brashears MM. J Food Prot. 69(8):1802-7, Aug 2006

9. Disinfectant efficacy of chlorite and chlorine dioxide in drinking water biofilms; Gagnon GA, Rand JL, O'leary KC, Rygel AC, Chauret C, Andrews RC Water Research, 39(9):1809-17, May 2005

10. Decreased dosage of acidified sodium chlorite reduces microbial contamination and maintains organoleptic qualities of ground beef products; Bosilevac JM, Shackelford SD, Fahle R, Biela T, Koohmaraie M. J Food Prot. 2004 Oct;67(10):2248-54

11. Treatment with oxidizing agents damages the inner membrane of spores of Bacillus subtilis and sensitizes spores to subsequent stress; Cortezzo DE, Koziol-Dube K, Setlow B, Setlow P J Appl Microbiol. 2004; 97(4):838-52

12. Mechanisms of killing of Bacillus subtilis spores by hypochlorite and chlorine dioxide; Young SB, Setlow P. J Appl Microbiol. 2003; 95(1):54-67

13. Inactivation of bacteria by Purogene. Harakeh S, Illescas A, Matin A. J Appl Bacteriol. 1988 May; 64(5): 459-63

14. The inhibitory effect of Alcide, an antimicrobial drug, on protein synthesis in Escherichia coli; Scatina J, Abdel-Rahman MS, Goldman E. J Appl Toxicol. 1985 Dec; 5(6):388-94

15. Clinical and microbiological efficacy of chlorine dioxide in the management of chronic atrophic candidiasis: an open study; Mohammad AR, Giannini PJ, Preshaw PM, Alliger H. Int Dent J. 2004 Jun;54(3):154-8

16. Degradation of the Poliovirus 1 genome by chlorine dioxide; Simonet J, Gantzer C J Appl Microbiol. 2006 Apr; 100(4):862-70

17. Inactivation of enteric adenovirus and feline calicivirus by chlorine dioxide; Thurston-Enriquez JA, Haas CN, Jacangelo J, Gerba CP Appl Environ Microbiol. 2005 Jun; 71(6):3100-5

18. Mechanisms of inactivation of hepatitis A virus in water by chlorine dioxide; Li JW, Xin ZT, Wang XW, Zheng JL, Chao FH Water Res. 2004 Mar;38(6):1514-9

19. Virucidal efficacy of four new disinfectants; Eleraky NZ, Potgieter LN, Kennedy MA J Am Anim Hosp Assoc. 2002 May-Jun; 38(3):231-4

20. Chlorine dioxide sterilization of red blood cells for transfusion, additional studies; Rubinstein A, Chanh T, Rubinstein DB. Int Conf AIDS. 1994 Aug 7-12; 10: 235 (abstract no. PB0953). U.S.C. School of Medicine, Los Angeles

21. Inactivation of human immunodeficiency virus by a medical waste disposal process using chlorine dioxide; Farr RW, Walton C Infect Control Hosp Epidemiol. 1993 Sep; 14(9):527-9

22. Inactivation of human and simian rotaviruses by chlorine dioxide; Chen YS, Vaughn JM Appl Environ Microbiol. 1990 May;56(5):1363-6

23. Disinfecting capabilities of oxychlorine compounds; Noss CI, Olivieri VP Appl Environ Microbiol. 1985 Nov;50(5):1162-4

24. Mechanisms of inactivation of poliovirus by chlorine dioxide and iodine; Alvarez ME, O'Brien RT Appl Environ Microbiol. 1982 Nov; 44(5):1064-71

25. A comparison of the virucidal properties of chlorine, chlorine dioxide, bromine chloride and iodine; Taylor GR, Butler M J Hyg (Lond). 1982 Oct; 89(2):321-8

26. The Evaluation of Antimicrobial Treatments for Poultry Carcasses; European Commission Health & Consumer Protection Directorate - General, April 2003

27. Role of Oxidants in Microbial Pathophysiology; R A Miller, B E Britigan Clinical Microbiology Reviews, and 10(1):1-18, Jan 1997

28. PURE WATER HANDBOOK; Osmonics, Inc. Minnetonka, Minnesota

29. OXIDATION-REDUCTION POTENTIALS IN BACTERIOLOGY AND BIOCHEMISTRY; L F Hewitt, 6th Ed, E. & S. Livingston Ltd., 1950

MALÁRIE JE VŮČI OKYSLIČOVADLŮM PŘECITLIVĚLÁ

Od listopadu 2006 až do května 2007 jsem strávil stovky hodin vyhledáváním statí týkajících se biochemie Plasmodia v biochemické a lékařské literatuře. U lidí jsou obvykle patogenní čtyři druhy, jmenovitě: Plasmodium vivax, Plasmodium falciparum, Plasmodium ovale a Plasmodium malariae. Našel jsem spousty důkazů toho, že plasmodia, stejně jako bakterie, jsou na oxidanty opravdu hodně citlivá. [15]

Příklady pro plasmodia toxických oxidantů zahrnují: artemisinin [16, 27, 36, 41], atovaquon [48], menadion a metylénovou modř [29, 47].

Jako v případě bakterií a buněk tumorů, přežití a růst plasmodia velice závisí na interní hojnosti thiolových sloučenin [38, 55]. Thioly jsou známé jako sulfhydrylové sloučeniny (RSH). Reagují jako redukční činidla (dárci elektronů). Jsou notoricky citlivé na okysličení a s kysličníky chlóru reagují velmi rychle. To ovšem zahrnuje i chloritan sodný (NaClO₂) a chlordioxid (ClO₂), podstatné složky v roztoku pana Humble.

Produkty oxidace thiolů po použití různých kysličníků chlóru jsou: bisulfidy (RSSR), monoxidy bisulfidů (RSSOR), sulfenické kyseliny (RSOH), sulfinické kyseliny (RSO₂H) a sulfonické kyseliny (RSO₃H). Žádný z těchto produktů už životní procesy cizopasníka nepodporuje. Cizopasníka udržují naživu thioly, a proto při jejich dostatečném vyloučení oxidací cizopasník rychle uhyne. Na seznam thiolů (RSH), na nichž úzce závisí přežití všech druhů plasmodia patří: lipoic acid & dihydrolipoic acid [1, 2, 3, 5, 7, 8, 10, 11], koenzym A & acyl carrier protein [6, 9, 12, 39, 43], glutathione [4, 19, 26, 32, 35, 37], glutathione reductase [33, 34, 42], glutathione-S-transferase [24, 30, 49, 50, 52, 53], peroxiredoxin [40, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 65, 66, 67], thioredoxin [20, 21, 22, 25, 44, 64], glutaredoxin [31,45], plasmoredoxin [28], thioredoxin reductase [23, 46], ornithin decarboxylase a falcipain [13,14,17,18, 51, 54].

Odkazy

1. The plasmodial apicoplast was retained under evolutionary selective pressure to assuage blood stage oxidative stress; Toler S Med Hypotheses. 2005; 65(4):683-90

2. Scavenging of the cofactor lipoate is essential for the survival of the malaria parasite Plasmodium falciparum; Allary M, Lu JZ, Zhu L, Prigge ST Mol Microbiol. 2007 Mar; 63(5):1331-44;Epub 2007 Jan 22

3. Plasmodium falciparum possesses organelle-specific alpha- keto acid dehydrogenase complexes and lipoylation pathways. Günther S, McMillan PJ, Wallace LJ, Müller S Biochem Soc Trans. 2005 Nov;33(Pt 5):977-80

a další na www.emms.cz

...

67. Thioredoxin peroxidases of the malaria parasite Plasmodium falciparum. Rahlfs S, Becker K Eur J Biochem. 2001 Mar; 268(5):1404-9

 

HEME JAKO SENZIBILIZÁTOR OKYSLIČOVADEL

Při léčbě malárii je obzvlášť významná ta skutečnost, že trophozoity plasmodií žijící uvnitř červených krvinek musí využívat jako prioritní zdroj proteinů hemoglobin. [8, 13] Toho dosáhnou trávením hemoglobinu v organelle známé jako "kyselinová potravní vakuola". [3, 16] V tomto případě, by vysoká koncentrace kyseliny v této organelle mohla posloužit jako další místo přeměny chloritu (ClO₂-) na mnohem aktivnější chlordioxid (ClO₂) přímo v nitru cizopasníka.

Kromě toho falciparin (enzym trávící hemoglobin) hydrolyzuje bílkovinu hemoglobinu aby z ní uvolnil nutriční aminokyseliny. [4, 5, 6, 26, 27] Nevyhnutelným vedlejším produktem tohoto trávení je uvolnění 4 molekul heme z každé strávené molekuly hemoglobinu. [1] Uvolněný heme (rovněž známý jako ferriprotoporphyrin) působí redukčně a může reagovat s okolním kyslíkem (O₂), který se v nějakém množství v červených krvinkách vždy vyskytuje. Tím vzniká radikál superoxidu (*OO-), peroxid vodíku (H₂O₂) a další toxicky působící okysličovadla. [2, 7, 9, 10, 11, 12, 14, 15, 20] Tato mohou parazita rychle otrávit zevnitř.

Aby se plasmodia proti tomuto nebezpečnému průvodnímu jevu při konzumaci krevního proteinu chránila, musí heme nepřetržitě a rychle vylučovat. [18, 22] Děje se to dvěma způsoby. Za prvé, polymerací heme produkcí hemozoinu. [19, 21, 23, 24] Za druhé, metabolizací heme v detoxikačním procesu, vyžadujícím redukovaný glutathion (GSH). [17, 25] Libovolný způsob (včetně expozice oxidačnímu činidlu), který omezí dostupnost redukovaného glutathionu proto zapříčiní hromadění toxického heme v buňkách cizopasníka. Protože chloritan sodný a chlordioxid glutathion rychle okysličují, je detoxikace heme potlačena. Jelikož léčebný postup pana Humble využívá přesně těchto látek, je pozorovaný efekt vyhubení Plasmodia zcela očekávatelný.

Odkazy

1. In vitro activity of riboflavin against the human malaria parasite Plasmodium falciparum. Akompong T, Ghori N, Haldar K Antimicrob Agents Chemother. 2000 Ja ; 44(1): 88-9 6

2. Potentiation of an antimalarial oxidant drug. Winter RW, Ignaťušenko M, Ogundahunsi OA, Cornell KA, Oduola AM, Hinrichs DJ, Riscoe MK Antimicrob Agents Chemother. 1997 Jul; 41(7):1449-54

3. ..

27. Cysteine protease inhibitors as chemotherapy for parasitic infections. McKerrow JH, Engel JC, Caffrey CR Bioorg Med Chem. 1999 Apr; 7(4):639-44

 

 

PŘEKONÁNÍ REZISTENCE VŮČI ANTIBIOTIKŮM OKYSLIČOVÁNÍM

Nyní se nutně musíme dostat k otázce rezistence plasmodií vůči běžně používaným antiprozoálním (proti prvokům působícím) antibiotikům. Všechna chininová, chloroquinová, mefloquinová a další chinolinová antibiotika účinkují na bázi blokování systému detoxikace heme uvnitř trophozoitů. [1, 2, 3, 4, 5] Mnohé variety plasmodií, proti nimž byly chinoliny opakovaně použity, objevily metodu jak se této léčbě přizpůsobit a získaly vůči ní odolnost. Nedávný výzkum ovšem ukázal, že mechanismus této získané odolnosti spočívá v pouhém zvýšení produkce a využití glutathionu. [6, 7, 8, 11, 19, 21, 22, 23] Rovněž se ukázalo, že oxidace, nebo jiná degradace glutathionu uvnitř parazita, jeho citlivost na chinolinová antibiotika opět obnoví. [10, 12, 13, 15, 16, 18, 20] Některé receptury kombinující použití oxidantů společně s chinoliny proto již vykazují znaky úspěchu. Z tohoto pohledu můžeme vzít v úvahu, že libovolné množství intraplasmodiálního glutathionu (GSH) nemůže nikdy odolat expozici dostatečné dávky chlordioxidu (ClO₂) - každá molekula ClO₂ může vyřadit 5 molekul glutathionu.

10 GSH + 2 ClO₂ -> 5 GSSG + 4 H₂O + 2 HCl

Živé bytosti mají zotavovací systémy, které jim umožňují opětovné získání oxidovaných sirných sloučenin. Fungují prostřednictvím dotace vodíkových atomů do těchto sloučenin, jako například do thiolů, čímž obnoví jejich původní stav. [9]

2 [H] + GSSG -> 2 GSH

Klíčovým hráčem v tomto systému je ferment glucose-6-phosphate-dehydrogenase (G6PDH). Pacienti s genetickou chybou G6PDH, známou jako choroba z nedostatku glucose-6-phosphate- dehydrogenase, jsou obzvláště citliví na oxidační činidlo a pro-oxidační léky. Jednotlivci s tímto genetickým onemocněním však mají přirozenou odolnost vůči malárii. Mohou se jí sice nakazit, ale jen v mnohem slabší formě, protože mají v těle permanentní nedostatek enzymu nezbytného k podpoře reaktivace glutathionu cizopasníky. [14, 17]

G6PDH je navíc velmi citlivá na inhibici chlorečnanem sodným (NaClO₃), dalším z členů rodiny sloučeniny kysličníků chlóru. Chlorečnan sodný (NaClO₃) v současnosti tvoří jen nepatrnou složku protimalarického roztoku Jima Humble. Nějaký chlorečnan sodný by se měl vytvořit také in vivo, pomalou reakcí chlordioxidu s vodou za mírně alkalických podmínek. Plasmodia se sice mohou pokusit glutathion ztracený oxidací obnovit. To je ovšem nesnadné, přímo vyloučené, pokud je G6PDH inhibována chlorátem.

Odkazy

1. Inhibition of the peroxidative degradation of haem as the basis of action of chloroquine and other quinoline antimalarials. Loria P, Miller S, Foley M, Tilley L Biochem J. 1999 Apr 15; 339 ( Pt 2):363-70

...

23. Role of glutathione in the detoxification of ferriprotoporphyrin IX in chloroquine resistant Plasmodium berghei. Platel DF, Mangou F, Tribouley-Duret J Mol Biochem Parasitol. 1999 Jan 25;98(2):215-23

 

 

ZAMĚŘENÍ NA ŽELEZO

Většina dostupné literatury se odvolává na redukční nevyváženost působící vyčerpání nezbytných thiolů. Měly by ale být zvažovány i další mechanizmy toxicity kysličníků chlóru pro plasmodia. Oxidy chlóru všeobecně rapidně reagují se železnatým železem (Fe++). To vysvětluje, proč v případě nadměrnému vystavení kysličníkům chlóru, jako například chloritanu sodnému (NaClO₂) , dochází k význačnému růstu hladin methemoglobinu. Methemoglobin je metabolicky neaktivní forma hemoglobinu, v níž byl jeho železnatý cofactor železa (Fe++) oxidován železitý (Fe+++). Mnoho enzymů v živých bytostech, včetně parazitů, používá železo jako cofactor. (Cofactor je neproteinová chemická sloučenina, kterou lze považovat za "pomocnou molekulu/iont" napomáhající biochemickým transformacím. Pozn. překl.) [8, 9, 10] Je tedy rozumné očekávat, že každé zničení plasmodia způsobené oxidy chlóru nějak souvisí s přeměnou železnatých cofactorů na železité. [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]

Odkazy

1. The plant-type ferredoxin-NADP+ reductase/ferredoxin redox system as a possible drug target against apicomplexan human parasites. Seeber F, Aliverti A, Zanetti G Curr Pharm Des. 2005; 11 (24) :3159-72

...

 

ZACÍLENO NA POLYAMINY

Dalšími metabolity nezbytnými pro přežívání a růst tumorů, bakterií a parazitů jsou polyaminy. [2] Když scházejí, patogeny přestávají růst a odumírají. [1] Polyaminy jsou rovněž citlivé na oxidaci a mohou být eliminovány silnými oxidačními činidly. Oxidací se polyaminy přemění na aldehydy, které jsou pro parazity a tumory smrtící. Jakýkoliv postup, který úspěšně okysličuje polyaminy tedy pro patogeny musí představovat dvojí újmu. Je známo, že chlordioxid (ClO₂) reaguje zejména se sekundárními aminy. To zahrnuje i spermin a spermidin, dva hlavní biologicky důležité polyaminy.

Odkazy

1. Targeting enzymes involved in spermidine metabolism of parasitic protozoa - a possible new strategy for anti-parasitic treatment. Kaiser A, Gottwald A, Maier W, Seitz HM Parasitol Res. 2003 Dec;91(6):508-16 Bachrach U, Abu-Elheiga L, Assaraf YG, Golenser J, Spira DT Adv Exp Med Biol. 1988;250:643-50

 

OTÁZKA NEZÁVADNOSTI

Zbývá záležitost bezpečného použití. Přinejmenším neoficiálně se až dosud nikdy neukázalo, že by orální podávání dávek kysličníků chlóru podle postupu Jima Humble produkovalo nějakou určitou toxicitu. Někteří tyto dávky berou preventivně 1 až 3 krát týdně a jak se zdá, nikdo z nich netrpí žádnými škodlivými následky. Abychom se ovšem ujistili o úplné bezrizikovosti, je nezbytný výzkum podobného dlouhodobého nebo opakovaného užívání. Znepokojení se týká především možnosti, že by přespříliš nebo příliš časté podávání oxidantů mohlo nadměrně vyčerpat tělesné zásoby redukčních činidel a způsobit oxidační stres. Jedním z možných způsobů kontroly může být periodická kontrola hladiny methemoglobinu u pravidelných uživatelů. Používání chloritanu sodného, který se po dezinfekci chlordioxidem nachází ve veřejné vodovodní síti, bylo zkoumáno a prokázalo se jako nerizikové. Bezpečnost přípravku prokázaly i pokusy na zvířatech za použití mnohem vyšších orálních dávek. Jeden případ extrémního předávkování při pokusu o sebevraždu zapříčinil téměř fatální selhání ledvin s následnou neústupnou methemoglobinemií. Zvláštní opatrnost je samozřejmě nezbytná u případů trpící chorobným nedostatkem glucose-6-phosphate- dehydrogenase, protože tyto osoby jsou obzvláště citlivé na oxidanty všeho druhu. Orální podávání roztoku chloritanu sodného (NaClO₂) v malých dávkách může být samo o sobě považováno za bezrizikové a účinné.

 

DALŠÍ VÝZKUM

Smíme jen doufat, že tento přehled podnítí příval zájmu a povzbudí další výzkum použití okyseleného roztoku chloritanu sodného v boji s malárií. Shora uvedené skutečnosti musí být dále důsledně zkoumány a výsledky uveřejněny [8]. Obsažená biochemie nasvědčuje, že na tento léčebný postup by měli být s nejvyšší pravděpodobností citliví i ostatní příslušníci kmene Apicomplexa. Do tohoto kmene patří: Plasmodium, Babesia, Toxoplasma [2], Cryptosporidium [3], Eimeria [4], Theileria, Sarcocystis, Cyclospora, Isospora a Neospora. Jsou to činitelé odpovědní za všeobecně rozšířená onemocnění u lidí, domácích zvířat a dobytka.

Je dokázáno, že chlordioxid je už při pozoruhodně nízkých koncentracích in vitro smrtící pro téměř všechny známé infekční organizmy. Týká se to parazitů [1, 6, 7, 9, a 10], plísní [5], bakterií i virů.

Výše uvedené poznatky a zkušenosti naznačují, že tuto sloučeninu lze v účinných koncentracích přijímat orálně. Zda okyselený chloritan sodný bude stejně efektivní u mnoha dalších infekcí ovšem může s jistotou prokázat jen extenzívní výzkum. Zdá se ale, že jsme na cestě k odhalení nejúčinnějšího širokospektrálního antibiotika všech dob. Jim Humble si zaslouží mimořádné poděkování za ochotu sdílet tento objev se světem.

 

Odkazy

1. Cysticidal effect of chlorine dioxide on Giardia intestinalis cysts. Winiecka-Krusnell J, Linder E Acta Trop. 1998 Jul 30;70(3):369-72

.....

https://www.miraclemineral.org

https://bioredox.mysite.com

Dodatečné odkazy budou průběžně zveřejňovány na internetu nebo zdostupněny na požádání.

Thomas Lee Hesselink, MD

 

Použití kapslí pro MMS

21. března 2010 v 15:09 | Jim Humble |  Co je MMS

1	2	3
4	5	6
7	Tobolky Přípravte si aktivované MMS (5 kapek MMS+25 kapek aktivátoru, promíchejte a počkejte 3 minuty) Natáhněte aktivované MMS do stříkačky 2 ml Naplňte tobolky aktivovaným MMS Uzavřete tobolky s aktivovaným MMS Zatlačte uzávěr tobolky s aktivovaným MMS Vše je připraveno pro použití Jim V. Humble

Rady pro koupele s MMS

21. března 2010 v 15:06 | Jim Humble |  Co je MMS

Postup

1. DOBŘE VYČISTĚTE VANU. Jinak ClO2 plyn uvolňovaný z MMS začne ve vodě likvidovat mýdlovou pěnu a nečistoty na stěnách vany, a to sníží nebo i neutralizuje množství Cl02 dostupného pro tělo. Při další koupeli už vana bude zásluhou předchozího působení MMS čistá. Nepřidávejte si do vody žádné pěnové koupele ani jiné chemikálie. Připouštění vody množství CL02 vytvářeného ve vodě nesníží. Někteří lidé si do koupele přidávají ještě 1/2 dl DMSO (není to nutné, ale může to napomáhat k hlubšímu průniku Cl02).
2. AKTIVOVUJTE MMS V HRNKU NEBO SKLENICI před přidáním do lázně. Dejte do nádobky 30 kapek MMS a přidejte k nim 2,5 čajové lžičky citrónové šťávy nebo kyseliny citrónové (150 kapek). Koupel by měla trvat 20 až 30 minut. Pokud někde na pleti máte otevřené boláky nebo větší poranění, můžete snížit dávku na 20 kapek MMS, smíšených se 100 kapkami kyseliny citrónové nebo citrónové šťávy (1 1/2 čajové lžičky) abyste se vyhnuli pocitům pálení. Otevřené boláky se zásluhou desinfekčního účinku MMS obvykle rychle zhojí. Platí běžný předpis 1 kapka MMS ku 5 kapkám aktivátoru (10% roztoku kyseliny citronové).
3. SMÍCHEJTE MMS S KYSELINOU V HRNÍČKU a vyčkejte obvyklé 3 minuty. Mezitím si napusťte horkou vodu do vany. Nedávejte do ní žádnou pěnu parfém šampón ani dětské hračky. Množství vody ve vaně nehraje roli. Je také dobré vypít dávku z 6 nebo 8 kapek.
4. PŘIDEJTE AKTIVOVANÝ ROZTOK MMS do vody a promíchejte. Veškeré bakterie ve vodě budou téměř okamžitě zahubeny. Některé společnosti nabízejí systémy pro plavecké bazény, které používají úplně stejný postup (k aktivaci v bazénech se používá HCl). Voda množství vytvořeného plynného ClO2 neredukuje. Je jedno, zda vanu naplníte jen napůl nebo úplně, protože se z aktivovaného MMS bude vyvíjet stále stejné množství plynu.
5. LEHNĚTE SI DO VANY. Smáčejte celé tělo - ruce, hrdlo, vlasy i tvář. Kdyby se vám dostala voda do očí prostě ji setřete hřbetem ruky nebo osuškou. MMS, na rozdíl od některých šampónů, očím nijak neublíží. Polévejte si hlavu hrnkem.
6. PŘIPOUŠTĚJTE SI HORKOU VODU. Teplo otevírá póry a MMS tak může proniknout až do svaloviny. Masírujte namáčenou pokožku hlavy. Po třetí koupeli se mohou začít rozpadat drobné vřídky na pokožce pod vlasy, které jsou zdrojem lupů.
7. PO KOUPELI VANU DŮKLADNĚ VYMYJTE A VYPLÁCHNĚTE.

Zásady pro používání MMS

21. března 2010 v 15:02 | Jim Humble |  Co je MMS